05.04.17

W. BRUCE CAMERON - Psí cesta

W. BRUCE CAMERON - Psí cesta


ŽÁNR: Literatura světová, Romány
ORIGINÁLNÍ NÁZEV: A Dog's Journey
SÉRIE: Psí poslání
DÍL: 2.
ROK VYDÁNÍ: 2013
POČET STRAN: 320
NAKLADATELSTVÍ: Ikar


ANOTACE KNIHY: 

Pokračování úspěšné knihy Psí poslání přináší další dobrodružství chundelatého psího kamaráda, který po smrti milovaného páníčka Ethana nachází nový smysl svého bytí po boku jeho vnučky Clarity. Provází ji celým jejím životem jako labrador Buddy, kříženka Molly, miniaturní voříšek Max a nakonec bígl Toby. Je ochráncem, věrným přítelem do nepohody i společníkem ve chvílích nejtěžších. Jeho láska ke Clarity, ale i k ostatním lidem, které na své pouti potkal, je totiž věčná.

JAK JSEM PŘIŠLA KE KNIZE:
Četla jsem první díl, byla jsem z něho nadšená, takže na tohle jeho pokračování jsem měla už delší dobu zálusk! A pak jsem ho uviděla v knihkupectví a okamžitě ho držela v rukách! Inu, bez téhle knihy jsem samozřejmě neodešla...


OD OBALU PO VNITŘEK:

Tento díl vlastním v pevné vazbě s přebalem, který je zelený s maličkým vykukujícím psíkem zespoda obálky. Pokud tento přebal sundáte, najdete jemně zelenou vazbu se stejným obrázkem jako na papírovém přebalu knihy - pouze mnohem světlejší. (První díl vlastním ve filmové obálce - líbila se mi prostě víc - tudíž tenhle mi k ní moc nepasuje.)Příběh je rozdělen na jednotlivé kapitoly, které vypráví právě psí dušička vždy v těle psa s rozdílným jménem. Jednotlivé kapitoly jsou oddělené pouze číslicí s obrysem malého psíka pod ní. Kniha není nijak zdobená.

MŮJ NÁZOR NA KNIHU:

Věděla jsem, že když opět otevřu nějakou takovouhle knihu, budu brečet. Ale že to přijde hned po čtyřiceti stránkách, to jsem vážně netušila (bohužel se v nich objevila spojitost s naším skvělým pejskem a já brečela jako při konci světa).


Přišlo mi, že více než život našeho hlavního hrdiny (totiž jedné skvělé psí dušičky), se řešil spíše jeden život lidský a to pravé poslání knihy tím hodně strádá. V předchozí knize jsem nedokázala pořádně charakterizovat jednotlivé postavy, protože se jich v knize vyskytovalo mnohem více, než v téhle. Ale tady? Tady charakterizujete absolutně každou z těchto postav a navíc vidíte, jak dospívají, mění své chování a uvažování, svůj názor na život. Tohle hlavní náplni celé knihy moc nepřidá, ale v jádru to tak špatný tah zase není.

"Psi patří ke svým lidem."


Příběh je krásný, humorný, ale i velmi smutný. Mnohem smutnější než jeho předchůdce, ale ne zrovna v tom psím životě, spíše v tom lidském. Čte se krásně, snadno, stránky ubíhají neskutečně rychle. Přesto jsem však hodně postrádala ten pocit, který jsem měla u prvního dílu - že musím číst rozhodně pořád dál, protože jsem se o naší psí dušičku moc bála a přála jí, aby našla Ethana a prožila skvělý život. Tady jsem tak nějak odkládala knihu kdykoliv se Clarity rozhodla radikálně změnit svůj život, či se jí stala nějaká nepříjemnost. 

Pro mě je tento díl i přes své klady slabší než jeho předchůdce hlavně z toho důvodu, že jsem se těšila na nové životy naší psí dušičky, ale sledovali jsme prakticky jenom život Clarity. V téhle knize šlo bohužel hlavně o ni a to se samozřejmě zrcadlí v mém hodnocení.


"Podle mě, když je člověk bez psa, musí být zákonitě smutný."

Za konec knihy jsem neskutečně ráda, protože naše psí dušička konečně našla klid a naplnění svého života. Přesto se raději budu vracet k prvnímu dílu této série.

POSTAVY:
Hlavní postavou je nám již známá psí dušička, která se vždy objeví v těle dalších psíků - tentokrát jsou to buddy, Molly, Max a Tobby. Stále je velmi věrná, přítelská, ochranitelská a velmi hodná. Tentokrát je mu osudnou Ethanova vnučka Clarity/CJ, která bohužel nemá nijak krásný život. Se vším se musí vždy poprat sama, trpí poruchou příjmu potravy, je velmi svérázná a někdy i velmi naivní. Největší oporou jí je její nejlepší kamarád Trent, který je velmi milým, starostlivým a čestným člověkem. Nejhorší postavou celého příběhu je Claritina matka Gloria, která je tak neskutečně narcistická a zahleděná do sebe, že nevidí, jak její dcera trpí. Přijde vždy, když se vše vyhrotí do extrému a pak zase zmizí jak pára nad hrncem.
Líbí se mi, že během celého příběhu vidíme, jak krásně všechny postavy stárnou a dospívají - tzn. mění se jejich chování, vnímání celého života, atd. - to v prvním díle této série nebylo, protože naše psí dušička cestovala mnohem více mezi větším počtem lidí.

JAZYK:
Spisovný, humorný, jednoduchý, tudíž se krásně čte. Občas se vyskytují sprostá slova, hrubé výrazy. Kniha neobsahuje žádné chyby, ani překlepy. 

HODNOCENÍ: 3/5


"V podstatě platí pravidlo: dobrý člověk je ten, kterého zbožňuje jeho pes."

Tahle kniha a její předchůdkyně mě naučily, že mám život psů vnímat úplně jinak! Co na tom, že je to smyšlený příběh, něco na něm prostě je! A já mám pocit, že náš pesan má duši psa mé kamarádky... Přesto všechno ho nade všechno zbožňuju!

2 komentáře:

  1. Moc pěkná recenze :) Ani jsem nevěděla, že je pokračování Psího poslání :) Díky moc za tip :) Knihy se psy, to já můžu :)

    OdpovědětVymazat